Aktuálně

Společný nárok na důchod

Důchodová komise v současnosti projednává téma společného zdanění manželů, tedy téma, které think-tank IDEA předestřel již v září 2013 ve studii Jiřího Šatavy Dopad rozvodu na příjmy v důchodu.

IDEA se již dlouhodobě zabývá vysoce relevantními analýzou veřejné politiky a zvláště téma dopadů daňové politiky se v jejích studiích opakovaně objevuje, viz například nedávná studie Komu pomůže navrhované zvýšení slevy na dani na dítě.

Připomeňme si hlavní body, které analýza Jiřího Šatavy před rokem přinesla.

Jelikož rozvedení manželé nebudou sdílet své starobní důchody, přijdou ženy v případě potenciálního rozvodu v průměru o měsíční příjem ve starobním důchodu odpovídající 7.1 % jejich měsíčního starobního důchodu. Muži ze stejného důvodu naopak v průměru získají měsíční příjem v důchodu ve výši 2.9 % jejich měsíčního starobního důchodu.

Nárok na vyrovnání starobních důchodů však lze odůvodnit následující argumentací: Manžel specializující se na netržní formy práce vytváří podmínky druhému manželovi pro jeho práci na trhu práce. První z manželů by tedy měl mít zajištěn podíl na veškerých odměnách za tuto práci, tedy nejen na okamžité odměně ve formě mzdy, ale i na odložených odměnách ve formě starobního důchodu.

Zavedením manželského sdílení povinného důchodového pojištění by si oba manželé odnášeli z manželství stejný vklad do důchodového pojištění, čímž by byl splněn požadavek na sdílení všech odměn za práci vykonávanou během manželství. Naše simulace pro případ potenciálních rozvodů ve 40 letech věku manželky ukazuje, že starobní důchod ženy by sdílením vzrostl v průměru o 6.0 % a starobní důchod muže klesl o 2.6 %.

Celou studii s mnoha dalšími zajímavými poznatky si můžete přečíst zde.