Aktuálně

Příjmy státního rozpočtu 2024 vs. stav před krizí

06. 3. 2024 Nová studie „Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019“ srovnává příjmy schváleného státního rozpočtu pro rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019 před krizí. O kolik vzrostou jednotlivé příjmy státního rozpočtu ve vztahu ke zvýšení cenové hladiny a zvýšení nominálního ekonomického výkonu země? Do jaké míry příjmy státního rozpočtu zaostávají za růstem jeho výdajů?

Shrnutí:

• Tato analýza srovnává plánované příjmy státního rozpočtu na rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mapuje období, během něhož na českou ekonomiku a veřejné rozpočty silně dopadly jak důsledky několika zásadních krizí (koronavirus, napadení Ukrajiny a válka, energetická krize a inflační vlna), tak výrazné parametrické změny českého daňového systému. Rok 2019 lze považovat za poslední předkrizový a rok 2024 za první pokrizový, takže odpovídají ‘normálním časům‘ lépe než roky mezi nimi. Tato analýza svým pojetím navazuje na předchozí analýzu vývoje výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 a obsahuje i stručnou syntézu zjištění o vývoji příjmů a výdajů.
• Změny nominálních hodnot příjmových položek státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 jsou výrazně zatíženy inflační vlnou. Proto procentní nárůsty poměřujeme jak s nárůstem cenové hladiny o 40,6 %, tak nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 %. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty: nárůst o více než 40,6 % znamená i nárůst reálné hodnoty daného příjmu a při menším nárůstu reálná hodnota naopak klesá. Podobně odchylky od nárůstu nominálního HDP indikují, zda roste, či klesá podíl daného příjmu na HDP.
• Ministerstvo financí mezi roky 2019 a 2024 odhaduje nárůst příjmů státního rozpočtu o 28,9 %, což je podstatně méně než nárůst výdajů státního rozpočtu o 43,0 %. Zároveň má být nárůst příjmů mírně nižší než nárůst nominálního HDP a výrazně nižší než nárůst cenové hladiny.
• Příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny zejména výnosy z daní. Ve sledovaném období se však výběr jednotlivých daní měnil velmi odlišně. Zásadní negativní dopad na vývoj příjmů státního rozpočtu má změna výnosu daně z příjmů fyzických osob. Její výnos pro státní rozpočet totiž klesne nejen reálně, ale dokonce i nominálně: ze 165 mld. Kč v roce 2019 na 156 mld. Kč v roce 2024 (-5 %, -9 mld. Kč). Nejpravděpodobnější příčinou jsou daňové změny z podzimu roku 2020, zejména tzv. zrušení superhrubé mzdy, navýšení slevy na poplatníka a zavedení možnosti paušální daně pro živnostníky.
• Podobnou stagnaci evidujeme i u výnosů ze spotřebních daní. Navzdory vysoké inflaci činí nárůst pouze 1 % (+ 2 mld. Kč). Na rozdíl od jiných daní jsou spotřební daně zpravidla definovány jako fixní částka vztažená k jednotce zboží, a výnosy tedy nerostou automaticky s růstem ceny zboží. Příkladem je spotřební daň z nafty, jejíž sazba (9,95 Kč/l) je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2004.

• Na druhé straně, za zvýšením plánovaných příjmů státního rozpočtu pro rok 2024 (1 940 mld. Kč) oproti skutečnosti roku 2019 (1 505 mld. Kč) o 435 mld. Kč (+28,9 %) stojí z 95 % pouhé čtyři příjmové položky (řazeno podle absolutního nárůstu):
  - Povinné pojistné na sociální pojištění (+37 %, +205 mld. Kč)
  - Daň z přidané hodnoty (+33 %, +95 mld. Kč)
  - Daň z příjmů právnických osob (+74 % resp. +92 mld. Kč, kde rozdíl +17 mld. Kč představuje přechodný výnos daně z neočekávaných zisků)
  - Příjmy z prodeje emisních povolenek (+153 %, +25 mld. Kč)
• Některé příjmy státního rozpočtu v roce 2024 zůstávají nominálně zhruba na podobné úrovni jako v roce 2019, což při výrazném nárůstu nominálního HDP a ještě většího nárůstu cenové hladiny představuje jejich výrazný reálný pokles:
  - Daň z příjmů fyzických osob (-5 %, -9 mld. Kč)
  - Spotřební daně (+1 %, +2 mld. Kč)
• Reálná hodnota většiny příjmových položek státního rozpočtu poklesla, zatímco klíčové výdajové položky reálně narostly. To přispělo k výraznému prohloubení deficitu státního rozpočtu navzdory tomu, že výsledek roku 2024 již bude ovlivněn konsolidačním balíčkem a dalšími úspornými kroky vlády. Jinými slovy, nárůst příjmů státního rozpočtu bude schopen pokrýt jen část, konkrétně 66 %, nárůstu výdajů.