Aktuálně

Pandemie a návratnost investic do vzdělávání dětí

16. 2. 2023 Nová studie "Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí" shrnuje dopady výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů týkající se návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Změnila se očekávání rodičů a jak moc se podle nich vyplatí do vzdělávání investovat?

Podívejte se na IDEA Talks k tématu

Nově i jako podcast: 

Spotify

Apple

Google

Shrnutí studie

• Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem čtyři opakovaná dotazníková šetření během roku 2020 a 2021, ve kterých rodiče odpovídali na hypotetické scénáře, ve kterých dvě fiktivní rodiny investují různé množství času a peněz do vzdělávání svého dítěte. Na základě scénářů rodiče odhadovali, kolik bude dítě s danou úrovní investic vydělávat ve 30 letech. Podobně odhadovali, jak moc je pro výdělek důležitá kvalita školy. Tato experimentální metodologie umožňuje identifikovat změny v očekávání rodičů během pandemie.
• Během let 2020 a 2021 byly české školy z důvodu epidemiologické situace zavřené takřka půl roku a probíhala pouze distanční nebo kombinovaná výuka. Rodiče se kvůli těmto okolnostem do vzdělávání svých dětí daleko více zapojovali. Získané zkušenosti tak mohly změnit očekávání rodičů, jakou roli ve vzdělávání hraje škola a jak moc je jejich zapojení, ať už časové nebo finanční, prospěšné pro rozvoj jejich dětí.
• Výzkum vznikl na základě opakovaných dotazníkových šetření realizovaných v dubnu, červnu a září 2020 a v dubnu 2021 se stejnou skupinou 500–800 rodičů, kteří měli alespoň jedno dítě na základní škole. Rodiči očekávaný průměrný budoucí příjem u žáků s podprůměrnými schopnostmi vzrostl mezi dubnem 2020 a 2021 o 5 %. To byl o něco vyšší růst než tehdejší inflace. U nadprůměrných žáků se očekávání rodičů ohledně budoucích příjmů dětí nezměnila.

• U rodičů se postupně během pandemie snižovala očekávání, že dokážou efektivně pomáhat dětem ve vzdělávání penězi a časem. V dubnu 2020, tedy s velmi krátkou zkušeností ze školní výluky, rodiče očekávali, že 5 hodin věnovaných týdně vzdělávání s dítětem nebo 500 Kč týdně, povede v průměru k vyššímu příjmu dítěte v jeho 30 letech o 12–14 % oproti nulovému časovému a finančnímu zapojení. V dubnu 2021, tedy po roční zkušenosti z pandemické školní výluky, se očekávaná návratnost časových a finančních investic ze strany rodičů snížila zhruba o třetinu na 8–10% nárůst příjmů.
• Jako hlavní faktor měnících se očekávání rodičů se jeví distanční výuka. Rodiče kvůli ní mohli zjistit své omezené možnosti a schopnosti dětem efektivně pomáhat. Další faktory jako jsou ekonomická situace rodiny, obavy z pandemie nebo množství času stráveného s dětmi při distanční výuce s očekáváními rodičů příliš nesouvisí.
• Rodiče si podle výsledků více uvědomují přínos vzdělávání pro slabší žáky. Je ovšem problematické, že rodiče po roce pandemie méně očekávají, že se vyplatí investovat čas a peníze do vzdělávání svých dětí. Pozitivní interpretací může být, že si jsou jen teď více vědomi svých limitů, ale dětem se budou věnovat ve stejné nebo vyšší míře, případně se budou více zajímat, jak kvalitně funguje škola. Potom by to na vzdělávání dětí nemuselo mít negativní
  dopady. Pokud by ale změna očekávání zároveň vedla ke snížení reálně věnovaného času a peněz, mělo by to dopady negativní. Navíc by to prohloubilo vzdělávací nerovnosti. Na základě našich zjištění je totiž výskyt těchto negativních efektů větší v rodinách, kde je méně kvalitní distanční a pravděpodobně také prezenční výuka.