Aktuálně

Nezaměstnanost v období covid-19 - prosinec 2021

11. 1. 2022 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti na základě dat MPSV.

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z prosince 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost se ukazují jako více než mírné. Po odhlédnutí od sezónních efektů obecná míra nezaměstnanosti během prosince ’21 stagnovala. Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci prosince ’21 (3,5 %) byl oproti před-covidovému prosinci ’19 vyšší o 0,6 procentního bodu (p. b.), u mužů o 0,5 p. b. a žen 0,7 p. b. (Grafy 1 a 4).
• Úřady práce zaznamenaly proti předchozím prosincům nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Úředníků a Pracovníků ve službách a prodeji (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Pracovníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
• V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však
  i na konci prosince vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u žen sledujeme ve věkových kategoriích 30–39 let. (Graf 8).
• Podstatně výraznější tempo růstu počtu nezaměstnaných zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména ti bez maturity (Graf 9).
• Muži i ženy během října až prosince opouštěli úřady práce podobně rychle, obě skupiny však celkově pomaleji než ve stejném období před dvěma lety. Výrazněji se zpomalily odchody během 4–6 měsíce nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen, stagnuje (Graf 5).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,2 p. b.) a Praha (+0,8 p. b.) (Graf 12).
• Česko nadále vykazuje nejnižší míru i meziroční tempo růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).