Aktuálně

Krajské rozpočty pod drobnohledem

3. 9. 2024 Nová studie "Krajské rozpočty pod drobnohledem: odkud mají příjmy, na co jdou výdaje a co přinese změna RUD" analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD. Které kraje by si polepšily a které naopak pohoršily a proč? A je rozdělení prostředků RUD mezi kraje více ekonomicky zásluhové nebo více solidární?

Shrnutí:

• Samosprávné kraje plní od roku 2000 důležitou roli v českém systému veřejné správy a hospodaří s významnými prostředky. Tato studie analyzuje příjmy a výdaje 13 krajů v roce 2023 a dopady zamýšlené změny alokace krajských příjmů. Krajské rozpočty očišťujeme o účelově vázané transfery a nezaměřujeme se na specifickou Prahu, která plní roli kraje i obce.
• Příjmy 13 krajů představovaly v roce 2023 120 mld. Kč. Jejich výdaje byly o něco nižší, a sice 109 mld. Kč. Klíčovým pro krajské rozpočty je rozpočtové určení daní (RUD), které určuje velkou většinu příjmů krajských rozpočtů, a tím pádem i prostor pro výdaje. RUD stanovuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát.
• Kraje s vyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. To je možné chápat jako podporu krajů s nižším HDP na obyvatele, neboli přerozdělovací charakter krajských rozpočtů. Dále ukazujeme, že současný systém RUD zvýhodňuje spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších, zejména Moravskoslezského a Jihomoravského.
• V přepočtu na obyvatele dnes ze systému RUD benefitují nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou v příjmech z RUD velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj.

• Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování v Parlamentu. Ukazujeme, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly, a to o zhruba 700 Kč na obyvatele. Pro Jihočeský, Jihomoravský, Středočeský a Plzeňský kraj by změna systému zásadnější změny příjmů z RUD nepřinesla.
• Navržené změny systému RUD jdou podle našeho názoru dobrým směrem, kdy jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly např. k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb.
• Pokud jde o strukturu krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit:
  
  - Zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu. Největší část výdajů dává na školství Moravskoslezský a Jihomoravský kraj (19 %, resp. 17 %).
  
  - Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké. Souhrnně největší část krajského rozpočtu jde do dopravy ve Středočeském a Jihočeském kraji a také na Vysočině.
  
  - Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %), veřejná správa (7–12 %) a kultura (5–15 %). Zdravotnické výdaje míří dominantně do krajských nemocnic a na zdravotnické záchranné služby. Výdaje na veřejnou správu tvoří například platy zaměstnanců krajských úřadů; výdaje na kulturu pak příspěvky kulturním organizacím.