Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
27. 3. 2020 Tisková zpráva
V pátek 20. března byla na platformě IDEA při CERGE-EI založena „Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR“. Jejím cílem bylo a je vyhledávat akademické i občanské iniciativy, které vytváří nástroje k modelování a predikci současné epidemie COVID-19 v rámci České republiky. Těmto nezávislým projektům pak Iniciativa nabízí institucionální podporu, možnost vnitřní oponentury a asistenci při získávání relevantních dat. Iniciativa přirozeně nabízí jednotlivým skupinám prostor k vzájemné komunikaci. V situaci, kdy je většina nástrojů, které jsou používány k predikci, postavena na (exponenciálním) SIR-modelu, který je ze své podstaty velice citlivý vůči svým výchozím parametrům, považujeme tento přístup za výjimečně vhodný. Pouze srovnání jednotlivých nezávisle vyvinutých modelů může sloužit jako kontrola robustnosti, pouze pohledy z různých perspektiv nám mohou zodpovědět otázku, zdali nahlížíme realitu správně.
Již v prvním týdnu své existence s Iniciativou navázaly kontakt dvě skupiny. První skupina, která vznikla na půdě Advanced Healthcare Management Institute vyvinula jednoduchý SIR-model s jednou populací. Tento model, který Iniciativa pracovně pojmenovala Model A je v testovacím beta režimu. Z časových i kapacitních důvodů Model A přešel 27.3. pod křídla IDEA při CERGE-EI, která ho bude dále spravovat a rozvíjet.
Druhý projekt, který s Iniciativou navázal kontakt, byl projekt Jana Smyčky z Centra teoretických studií a Jakuba Štence z katedry botaniky PřF UK. Cílem jejich projektu bylo prokázat, že zdánlivá „nemožnost zahubit vir“, která se typicky projevuje ve všech SIR-modelech, není vlastností viru, ale jen důsledkem modelování, které stojí na nekonečně dělitelné populaci a/nebo absenci stochasticity v modelu. V takových modelech stačí, aby vir přežil v jedné miliontině jednoho individua, a vždy se může (díky své exponenciální podstatě reprodukce) rozmnožit na libovolnou úroveň. Smyčka se Štencem opustili předpoklad nekonečně dělitelné populace. Na populaci, která je modelována nedělitelnými individui (celočíselná populace) ukazují, že vir, může při dostatečné korekci sociálních kontaktů, s jistou pravděpodobností, zcela vymřít. Tento výsledek považujeme v kontextu debaty strategií boje proti viru jako podstatný zejména z teoretického hlediska. Ukazuje, že nejen strategie „snižte tu křivku“, ale i strategie „zničte ten vir“, může mít šanci na úspěch.
Na základě tohoto kontaktu s Iniciativou vznikla skupina zabývající se vývojem modelu B. Jana Smyčku doplnili další výzkumníci, kteří byli kontaktováni Iniciativou, v první řadě výzkumník PřF JU a Biologického centra AV ČR Luděk Berec, který má jako jeden z mála v České republice zkušenost s tvorbou epidemiologických modelů. K Smyčkovi s Bercem se po oslovení Iniciativou přidal Josef Šlerka z FF UK, specialista na síťové modely a Vít Tuček z MFF UK. Skupina momentálně vyvíjí SIR-model s geografickou strukturou tvořenou 205 obcemi s rozšířenou pravomocí s třemi metapopulacemi, které tvoří děti, dospělí a senioři. Pro modelování četnosti kontaktů mezi členy jednotlivých kohort se používají data projektu SHARE. V modelu bude možno simulovat všechny zásadní vládní nástroje, od zavírání škol přes odstínění seniorů až po „Chytrou karanténu“, která umožňuje dohledání kontaktů infikovaných osob.
Za upozornění stojí i velice zajímavý projekt studentů 3. ročníku fyziky na MFF UK uveřejněný na stránce https://koronainfo.cz/. I s tímto projektem je Iniciativa v kontaktu a nabídla mu jak podporu odbornou, tak v pomoci s přístupem k datům.
Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR intenzivně pracuje na tom, aby její predikce byly validní a mohla tak své výsledky představit široké veřejnosti. Tomu zatím brání zejména skutečnost, že oba modely je třeba nejprve dokončit a vyladit. Iniciativa nebude zveřejňovat žádné veřejné predikce do doby, dokud nebude mít k dispozici alespoň dva nezávislé a plně funkční modely, přesně v duchu své filozofie, že pouze komparativní studie může vést k relevantním výsledkům. Zásadním problémem je též kvalita dat, neboť zveřejněná data zohledňují pouze datum vyhodnocení testu, ale ne datum odběru vzorku. Doba od odběru vzorku k jeho vyhodnocení se na různých místech liší od několika hodin až po týden či více. Pevně věříme, že výše popsané problémy budou vyřešeny v rámci následujících dvou či tří týdnů. Domníváme se, že právě v té chvíli, po přibližně měsíční celorepublikové karanténě, bude třeba kvalifikovaného odhadu dopadu nových nástrojů jako je např. „Chytrá karanténa“ včetně posouzení toho, v jakých aspektech celorepublikovou karanténu uvolnit.
Tiskovou zprávu si dovolujeme uzavřít výzvou: Jsou-li v ČR ještě další skupiny zabývající se epidemiologickými modely, budeme nesmírně potěšeni, projeví-li zájem o spolupráci s Iniciativou Model antiCOVID-19 pro ČR, a to v principu kdykoliv. Cílem našeho úsilí není jen načrtnout možný další vývoj epidemie, ale také, až epidemie ustoupí, zpětně vyhodnotit nutnost a efektivitu použitých opatření. To může sloužit do budoucna při podobných událostech, případně i při snižování dopadů každoročních epidemií sezónní chřipky.
Personální obsazení:
Koordinátoři iniciativy
Radim Boháček (CERGE-EI a SHARE-CZ)
René Levínský (CERGE-EI), výkonný koordinátor,
Pavel Hroboň (Advanced Healthcare Management Institute)
Daniel Münich (výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI)
Členové vyvíjející a spravující jednotlivé modely:
Model A
Eva Hromádková (ČNB a CERGE-EI), koordinátorka modelu A
Tomáš Lichard (VŠE a VÚPSV)
Michal Šoltés (IDEA při CERGE-EI)
Model B
Jan Smyčka (Centrum teoretických studií UK), koordinátor modelu B
Luděk Berec (PřF JU a Biologické centrum AV ČR)
Josef Šlerka (FF UK)
Jakub Štenc (PřF UK)
Vít Tuček (PMF University of Zagreb, MFF UK)
Další členové týmu (vnitřní oponentura)
Jaroslav Borovička (New York University)
Miroslava Federičová (NHÚ AV ČR)
Martin Kálovec (Člen Správní rady Nadace CERGE-EI)
Tomáš Karakolev
Aleš Antonín Kuběna (UTIA AV ČR)
Filip Matějka (CERGE-EI)
Filip Pertold (IDEA při CERGE-EI)
Ctirad Slavík (CERGE-EI)
