Page 13 - IDEA Studie 08 2019 Stigma odsouzenych

ve hře na diktátora. Zde je rozdíl ještě vyšší, zhruba devět procentních bodů. Když odečteme u každého příjemce očekávání ve hře na diktátora od hry na důvěru, abychom v rozhodnutí ve hře na důvěru odlišili náklonnost od samotné důvěry (sloupce 5–6), zjistíme, že odsouzení vyšší „čistou“ důvěru neočekávají.14 Odsouzení očekávají velmi nízkou „čistou“ důvěru, zhruba 5–7 % jmění zasílatele. Odsouzení tedy neočekávají stigmatizaci ve formě nedůvěry, ale naopak čekají větší náklonnost než k běžné populaci.15 Dalším důležitým výsledkem je fakt, že odsouzení posílají skoro polovinu z obdržených známek zpět (sloupec 7–8). Zaslaná část zpět (standardně interpretovaná ve vědecké literatuře jako důvěryhodnost) navíc nezávisí na tom, jestli je zasílatel informován o výkonu trestu nebo ne, což je zajímavé z několika důvodů. Zaprvé, odsouzení se nesnaží signalizovat dobré chování a napravovat obecnou reputaci vězňů tím, že posílají zpět větší část známek, pokud zasílatel ví, že jsou ve výkonu trestu. Zadruhé, necelá polovina známek poslaná zpět znamená, že odsouzení posílají po ztrojnásobení zhruba o třetinu víc, než kolik jim zasílatel poslal v prvním kroku. Zasílatelům se tedy v průměru vyplatilo posílat nenulový počet známek. Zatřetí, část poslaná zpět odsouzenými je výrazně vyšší, než kolik průměrně posílá zpět běžná populace (Johnson a Mislin, 2011), kde se typicky zasílatelům nevyplácí poslat jakoukoliv část jmění. Odsouzení neočekávají, že k nim budou mít lidé mimo vězení nižší důvěru, ale naopak od nich očekávají vyšší náklonnost než k běžné populaci Histogram očekávání důvěry a altruismu Abychom kromě průměru získali detailnější pohled na jednotlivá rozhodnutí, zaměříme se na jejich rozdělení (Obrázek 4 ). Jak je z Obrázku 4 patrné, nejvýraznější rozdíly jsou v četnosti očekávání maximálního počtu známek (tzn., že zasílatel pošle celé jmění), a to jak ve hře na důvěru, tak ve hře na diktátora. Opět v obou hrách vidíme shodné četnosti očekávání, což podporuje hypotézu, že hlavní motiv je náklonnost (altruismu). Velikostí jsou tyto očekávané transfery vyšší než u běžné dospělé populace a naznačují, že část odsouzených očekává od společnosti výraznou náklonnost k odsouzeným. Tyto výsledky ovšem nedokážou rozlišit, jestli si odsouzení opravdu myslí, že si vyšší altruismus zaslouží, anebo jen očekávají, že se tak běžná populace bude chovat. 14 Pro tuto operaci předpokládáme aditivitu jednotlivých motivací. 15 Výsledky v podobě regresní analýzy dávají stejný závěr (viz Tabulka 3). 11